Jdi na obsah Jdi na menu
 


Přednáška č. 2

7. 5. 2011

 

Právní vztahy
·         vztahy upravené právem, kterým se musí účastníci vztahu řídit
·         mají 3 prvky – účastníky, obsah, předmět
·         účastníci – fyzické a právnické osoby
·         obsah – práva a povinnosti účastníků
·         předmět – cíl (účel) právního vztahu
 
Fyzické osoby
·         lidé s právní způsobilostí
·         1) způsobilost k právům a povinnostem (= právní subjektivita) – získáme ji narozením, ztratíme ji smrtí nebo prohlášením za mrtvého, umožňuje být účastníkem právního vztahu
·         2) způsobilost k právním úkonům (= svéprávnost) – vlastním jednáním zakládáme, měníme nebo rušíme právní vztah; získává se dovršením plnoletosti (ve výjimečných případech je možné nechat se zplnoletit v 16ti letech), ztratíme ji smrtí nebo nás může zbavit svéprávnosti soud z důvodu fyzické nebo duševní choroby nebo ji může omezit; za nezletilé a nesvéprávné rozhodují zákonní zástupci
 
Právnické osoby
·         uměle vytvořené subjekty, které v právních vztazích jednají jako lidé nezávisle na svých členech
·         1) společenství osob = korporace, sdružení fyzických osob (např. obchodní společnost, družstvo, spolek)
·         2) společenství věcí – peněžní (fondy a nadace, banky) nebo majetkové (např. vlastní budovy – ústavy, podniky)
·         3) společenství právnických osob = sdružení
·         vznikají sepsáním smlouvy nebo zakládací listiny (zákonným způsobem)
·         musí být zapsány do evidence
·         zanikají většinou likvidací a vymazáním z evidence
·         evidencí je např. obchodní rejstřík
·         vznikají z podnikatelských důvodů, z humanitárních důvodů, z kulturních a sportovních důvodů
·         zastupují je fyzické osoby při právních řízeních – přímo nebo nepřímo na základě plné moci
·         stát je právnická osoba – společenství osob
Právní skutečnosti
·         skutečnost, s níž právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu
·         1) objektivní událost – vzniká samočinně (přírodní zákony), např. smrtí člověka vznikne dědický vztah, ale zaniknou vztahy rodinné
·         2) subjektivní události – jsou záměrné, např. uzavření manželství, sepsání smlouvy
 
Právní úkony
·         musí být určité, detailní, srozumitelní, dobrovolní (bez nátlaku)
·         neplatné jsou, když jsou protizákonné
·         neměl by být proti mravům
·         1) jednostranné – např. závěť
·         2) dvoustranné – např. smlouva (právním úkonem je i ústní smlouva)
·         3) mnohostranné – např. založení společnosti, družstva atd.
·         můžeme je vykonávat osobně nebo v zastoupení
·         vykonává se – výslovně (ústně či písemně) nebo jinými způsoby (úmyslné počínání – konkludentní činy, např. jízda v autobuse)
·         právní úkony vytváří i stát (např. rozhodnutí soudu)
·         protiprávní jednání je také právním úkonem
 
Aplikace práva
·         uskutečňování práva právními akty státních orgánů v konkrétních případech
·         např. rozhodnutí soudu, rozhodnutí stavebního úřadu atd.
·         rozhodnutí musí obsahovat výrok státního orgánu o právech a povinnostech účastníků, odůvodnění (podle kterých právních norem a zjištěných skutečností) a poučení o opravných prostředcích (možnost odvolání)
 
Realizace práva
·         uskutečnění práva formou tvorby právních vztahů podle právních norem
·         např. obřadem (manželství)